+420 261 211 434, +420 602 110 232 solar@novotnyelektronik.cz

Co je sonnenCommunity?

SonnenCommunity je společenství zákazníků – majitelů obnovitelných zdrojů a baterií společnosti sonnen. Ti si mezi sebou mohou v reálném čase prodávat vlastní vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů. To znamená, že přebytečnou elektřinu, kterou jeden zákazník v danou chvíli posílá do sítě, jiný člen komunity ve stejnou chvíli odebere.

Problém je, že energetický regulační rámec je v každé zemi jiný a ne všude jde tento model použít. V České republice se sonnen nemůže stát distributorem, takže spoléháme na stávající tuzemské distributory, aby nám umožnili náš byznys model. Oni by zajišťovali ovládání virtuální elektrárny a sdílení elektřiny mezi lidmi, my bychom poskytli hardware a účtovací platformu. Ale aby byly tyto obchodní modely možné, je nutné, aby k tomu existovala politická i obchodní vůle. Česká republika může být skvělým trhem, je tu poptávka, jsou tu podmínky, ale je tu pomalá legislativa.

SonnenCommunity momentálně funguje kromě Německa také v části Spojených států, v Rakousku, Itálii, Spojeném království, takže máme vyzkoušeno, že dokáže fungovat v různém prostředí. Ale v tuhle chvíli nevím o tom, že by něco podobného mohlo fungovat v ČR.

V ČR základním způsobem funguje net metering, ale vždy je to v podstatě forma slevy na elektřinu odebranou ze sítě. Funguje sonnenCommunity na účetní bázi, nebo se tam ta elektřina předává i fyzicky například mezi sousedy?

U elektronu samozřejmě nepoznáte, jestli přišel přes hranice z jaderné elektrárny nebo z větrné farmy za domem, takže je to také finanční model. Obchod ale probíhá v reálném čase. U sonnenCommunity jdeme nad rámec klasického net meteringu a říkáme, že domácí baterie může pomoci zlepšit stabilitu sítě. Takže provozovatel distribuční soustavy zvládne uspokojit rostoucí poptávku, aniž by musel investovat tolik do nového vedení. Může využívat stávající infrastrukturu chytřeji.

A jsem si jistý, že tenhle byznys model se objeví i v České republice. S rostoucím počtem elektromobilů budou stát distributoři před otázkou, zda budou dávat do země více mědi, nebo zda budou chytřeji využívat aktiva, která už mají k dispozici, jako jsou baterie. Sonnen baterie spolu s virtuální elektrárnou a softwarem, který k tomu dáváme, mohou být použity českým distributorem, aby zvládl poskytovat síťové služby a nemusel tolik investovat.

Nulový účet za elektřinu?

SonnenFlat je tarif pro ty zákazníky sonnen, kteří nabídnou svou baterii pro síťové služby. To znamená, že domácí baterii kromě zákazníka využívá sonnen pro poskytování podpůrných služeb. Jako kompenzaci za vyšší opotřebení své baterie mají tito zákazníci možnost odebírat ze sítě elektřinu zdarma, dále bonus, pokud elektřiny odeberou méně a k tomu všemu měsíční paušál za poskytování baterie.

Hybridní fotovoltaika tak nejen snižuje účty za elektřinu, ale ještě majitelům vydělává trojím způsobem – nulový účet za elektřinu, paušál za poskytování podpůrných služeb a odměna za snižování spotřeby energie.

Když se vrátíme k sonnenCommunity, ve své přednášce jste zmínil, že v úhrnu má k dispozici vždy více elektřiny, než by mohl každý její člen potřebovat. Znamená to, že v bateriích po celé zemi je fyzicky více elektřiny, než jednotlivci potřebují, nebo je to jen bilance za určitý čas?

My jsme zjistili, že po 99,99 % času všichni naši zákazníci dohromady vyrábějí více elektřiny, než všichni dohromady potřebují. Proč? Solární systémy na domech jsou lehce naddimenzovány a někteří zákazníci z řad farmářů a zemědělců mají i další obnovitelné zdroje jako větrné, bioplynové nebo malé vodní elektrárny. Takže v reálném čase je vždy nadvýroba.

I během zimní noci?

I během zimní noci, 99,99 % času. Ale pozor, u vás, jakožto jednotlivého zákazníka, je to něco jiného. Je zimní ráno, máte sníh na střeše, nevyrábíte vůbec nic, baterie je prázdná a všechnu svou spotřebu kryjete ze sítě. Ale 50 kilometrů jižněji je někdo, kdo ve stejnou chvíli sníh na střeše nemá, nebo provozuje větrník, bioplynku atd. a má elektřiny dostatek. A když jsme si tohle uvědomili, založili jsme sonnenComunity. Když optimalizujete systém se všemi zákazníky, získáte lepší výsledky, než když optimalizujete jednotlivé domácnosti.

Takže kdykoli během roku potřebuji elektřinu ze sítě, je jí v tu chvíli pro mě dostatek od ostatních zákazníků, kteří také vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů?

Přesně. Někteří naši členové vyrábí více elektřiny a jiní ji od nich musí odebrat. A my s tím počítáme v reálném čase a zajišťujeme rovnováhu.

A jak to probíhá? Ve své přednášce jste zmínil Blockchain.

V sonnenComunity využíváme klasické účetní metody jako jiní obchodníci. Blockchain používáme v projektu, který máme spolu s TenneTem a IBM a který řeší transport elektřiny ze severu na jih Německa. V tomto projektu účtování mezi jednotlivými bateriemi a účtování dodané elektřiny probíhá přes blockchain. IBM je technologickým partnerem pro Blockchain, TenneT zajišťuje energetickou infrastrukturu a sonnen poskytuje baterie a virtuální elektrárnu. A v tomto projektu testujeme, jak mohou transakce probíhat přes Blockchain.

Německo, Südlink a baterie

Pokrok německé Energiewende zpomaluje omezená přenosová kapacita ze severu Německa, kde je umístěna většina větrných elektráren v zemi, na jih, kde je vysoká spotřeba. Problém by měla vyřešit výstavba nového páteřního vedení, tzv. Südlinku, „jižní spojky“.

Realizace takto rozsáhlé liniové stavby naráží dle očekávání na mnoho omezení, včetně odporu místních. Chybějící vedení potom vede k tomu, že v případě nadvýroby musí být některé zdroje odpojovány, aby nebyla ohrožena stabilita sítě, což je neekologické i drahé.

Společný projekt sonnen, TenneT a IBM pomáhá snížit zatížení přenosové soustavy. Přes den nabíjí baterie na severu a vybíjí na jihu a přes noc, kdy je volná síť, posílají elektřinu z nabitých baterií na jih. Při přenosu se tak sice ztratí zhruba 10 % elektřiny, ale pořád je to levnější alternativa, než vypínání zdrojů a redispečing.

Obchodní modely pro akumulátory

To znamená, že přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů se nebudou muset přepravovat na dlouhé vzdálenosti, ale budou uskladněny lokálně v domácích bateriích?

Domácí baterie budou hrát roli, ale bude to v rámci širšího ekosystému, kde budou zastoupeny všechny typy úložišť. Tento ekosystém se bude skládat z malých domácích baterií, větších komunitních baterií třeba v rámci ulice nebo čtvrti a samozřejmě velkých síťových baterií ve strategických bodech. Pokud chceme změnit energetiku, tak to bude kombinace všech těchto zdrojů, které budou inteligentně spolupracovat.

A sonnen bude dál dělat pouze malá úložiště? Nebo díky svým zkušenostem plánujete stavět i větší celky?

Sonnen vyrábí jenom malá úložiště. Naše sesterská společnost uvnitř Shellu se zaměřuje na větší systémy a virtuální elektrárny, kde mohou zapojit libovolně velká zařízení. Takže v rámci virtuální elektrárny to umíme integrovat všechno dohromady. Pokud jste distributor a chcete vytvořit virtuální elektrárnu, která zahrnuje jak sonnen systémy, tak ostatní, větší systémy, jsme pro vás ten správný partner.

Sonnen, ČEZ a Shell

Firma sonnen vznikla pod názvem PROSOL Invest Deutschland GmbH v roce 2010. Její základní produkt byla baterie pro domácí fotovoltaiku zvaná sonnenBaterie. V ČR vstoupila do širšího povědomí už pod názvem Sonnen v roce 2015, kdy v ní koupil podíl Inven Capital, investiční fond firmy ČEZ. Svou část Inven Capital prodal v roce 2019 ropnému gigantu Royal Dutsch Shell, který koupil celou společnost sonnen (100% podíl).

Zmínil jste komunitní baterii, nebylo by obecně efektivnější, levnější a snadnější stavět větší baterie v rámci ulice nebo čtvrti? Jeden kontejner by obsloužil více domácností. Bylo by to snadnější na instalaci, ovládání, údržbu, levnější na pořízení a z pohledu uživatele by to nebyl žádný rozdíl.

Jak jsem říkal, ve finále budete potřebovat i tyto větší baterie, které jste zmínil. U těchto zařízení je ale otázka, kdo je zaplatí? Když máte rodinný dům, fotovoltaiku a baterii, tak to platí koncový zákazník. Pokud máte baterii pro celou ulici, tak ji obvykle platí distributor. Takže máte dva velmi odlišné obchodní modely, kde je to jednou koncový zákazník, kdo investuje vlastní peníze a jednou distributor, který bude chtít peníze z této investice získat zpět. Takže bude zavádět nějaké poplatky nebo zvyšovat platby i v oblastech, kde lidé úložiště nebudou využívat, protože ty peníze musí někde získat. Takže to jsou dvě různá řešení z pohledu ekonomiky. Nakonec budou hrát roli všechny stupně, ale domácí baterie budou velmi důležité pro stabilitu místní sítě a při poskytování služeb mezi sousedy.

A co komunitní obchodní model, kde by byla baterie financovaná přímo zákazníky, nebo třeba spolufinancovaná obcí? Odběratelé by tak získali stabilnější dodávky během výpadků elektřiny a vyšlo by je to ve finále levněji, než kdyby si baterii instaloval každý sám. Domácnosti by stačilo instalovat fotovoltaiku a pak třeba platit měsíční příspěvek za užívání „centrální“ baterie.

Pokud by to regulační rámec umožňoval, komunitní baterie je dobrý nápad, ale samotná realizace by byla nejspíš velmi komplikovaná a čekaly by vás složité diskuze. Jeden soused řekne, že na centrální úložiště přispívat nechce, druhý, že nebude platit stanovenou částku… Ale obecní úroveň je něco jiného.

Ve vesnici Wildpoldsried, kde máme své sídlo, to funguje velmi podobně, jako jste popsal. Ještě předtím, než tam sonnen přesídlil, učinila obec rozhodnutí, že chce přejít kompletně na obnovitelnou energii. Mají několik větrníků, kteréjsou vlastněné družstvem, jež je složené z obcí. V třítisícové vesnici jsou dvě velká centrální úložiště z kontejnerových baterií, obecní rada používá jen elektromobily a vytápění pro část obyvatel zajišťuje nedaleká bioplynová stanice. V roce 2018 zkusili dát vesnici do ostrovního režimu, udělat start ze tmy a být kompletně nezávislí. Zvládli to a pak se samozřejmě zase připojili zpět, ale chtěli předvést to, o čem jste mluvil – obnovu při výpadku v případě živelné pohromy. A v této vesnici, kde máme své sídlo, je zároveň instalováno mnoho našich domácích baterií. Všechny spolupracují v rámci jednoho systému.

Pro komunitní energetické projekty je tedy podstatný vhodný regulační rámec a hromadný souhlas místních…

Nemyslím, že by to měli schvalovat všichni, to se nikdy nestane. Pokud by to byla podmínka, tak bychom jako společenství selhali. To, co musíte udělat, je poskytnout hodnotu, lidé musí vidět hodnotu. To znamená, že v rámci regulace musíte vytvořit obchodní model, který se bude lidem líbit. SonnenCommunity je příklad. Výhoda pro komunitu je stabilizace sítě a nižší síťové náklady. Ze stabilní sítě přitom těží i ti obyvatelé, kteří nejsou našimi zákazníky. Výhodou pro naše zákazníky je elektřina zdarma, nulový účet za spotřebu elektřiny ve vaší domácnosti. Takže to je příklad, kde obchodní model pomáhá jak vám coby našemu koncovému zákazníkovi, tak ostatním lidem. Pokud bychom to měli postavené tak, že se každý musí stát naším zákazníkem, tak bychom nikdy neuspěli. Vždycky budou lidé, kteří se nechtějí připojit, nebo to nechtějí řešit. Musíte vytvořit atraktivní ekonomický rámec, jinak to nefunguje.

Jak se k tomuto modelu staví distributoři a provozovatelé přenosových soustav?

V Německu není žádný trh s flexibilitou pro distributory, neexistuje. Jen pro provozovatele přenosových soustav. Ale distributoři budou v budoucnu čelit problémům, jak se budou rozvíjet elektrická auta a elektrické vytápění, zejména tepelná čerpadla. Trh pro distributory se bude muset zavést, jinak to budou mít distributoři za pár let opravdu těžké.

Němečtí distributoři netlačí na vládu? V ČR jsou distributoři poměrně silná zájmová skupina.

V Německu to není otázka státní regulace, ale je to otázka trhu. V tuto chvíli si ani sami němečtí distributoři nemyslí, že je takový trh potřeba, ale už pomalu tuší, že během příštích pěti, deseti let se bude muset něco v tomto směru dělat. Většina lidí, se kterými se bavím, věří, že takový trh vznikne. Protože poptávka po elektřině na lokální úrovni oproti dnešku prudce poroste.

Mají distributoři jinou možnost?

Mají tři možnosti. První je omezit zákazníka, který pak třeba nedostane výkonnější přípojku, aby neohrozil stabilitu místní sítě. Silnější nabíječku pro elektromobil si zákazník prostě nepřipojí. Druhá možnost je posílit vedení, dát do země víc mědi, což je drahé a někdo to musí zaplatit. A třetí je využívat stávající věci efektivněji s použitím inteligentního řízení. A pokud to chcete udělat se zařízeními, která vlastní zákazník, musíte vytvořit obchodní model a pak vám vznikne trh.

Když jako koncový zákazník řeknete, že si přejete nabídnout svou baterii, aby pomohla distributorovi, budete za to něco chtít. A když něco nabídnete a někdo další je ochoten za to zaplatit, tak to je trh. Proto věřím, že vám distributor neodmítne dát silnější přípojku. Zároveň v mnoha případech distributor nechce utrácet za další měď do země. Takže mám za to, že budoucí řešení bude právě trh.